Tři králové přišli k nám,

tyhle pány dobře znám.

Písničky nám zazpívají,

na dveře nám namalují,

ať jsme zdraví celý rok,

a máme jen šťastný krok.

Do Vánoc už pár dní zbývá,

koledy už každý zpívá.

V troubě voní cuktoví,

kapřík už je hotový.

Stromeček si ozdobíme,

dárečky si pod něj dáme.

Budeme se spolu smát,

zpívat, hrát si, povídat.

Já jsem čertík ble ble ble,

kopyto mám hle hle hle.

Dělám samé bububu,

hodný já moc nebudu.

Tiše tiše slyšíte?

Ne? Však to brzy zjistíte.

Že k nám advent přichází,

kouzelný čas nadchází.

Zvonečky nám zazvoní,

a stromeček zazvoní.

Vždyť k nám opět po roce.

Přicházejí Vánoce.

"Odkud ten náš holub letí?"

"Letím z lesa, milé děti, vrků, vrků, vrků."

"Cos tam viděl holoubku?"

"Perníkovou chaloupku u černého smrku."

"Viděls také Mařenku?"

"Jakpak by ne, holenku! Viděl jsem ji s Jeníkem, krmili se perníkem."

"A když z okna na zahradu vystrčila baba bradu, nebáli se, holoubku?"

"Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový kllíč - a už byli pryč!"

Leze leze brouček,

na malý palouček.

Rozhlíží se kolem sebe,

vidí mech a modré nebe.

Zaleze si do listí,

a pak už jen hezky spí.

Jede Martin na koníčku,

slyším cinkat podkovičku,

podkovička to je sníh,

budem jezdit na saních.