Písnička Tkaničky

Naše Simča zase pláče, že chce boty na sucháče,

nezaváže tkaničku na uzlík a na kličku,

nezaváže  tkaničku na uzlík a na kličku.

Simčo, Simčo, to nic není, 

hned se dáme do učení.

Už to Simča dokáže, 

tkaničku si zaváže,

už to Simča dokáže, tkaničku si zaváže.

Adam, Ája, Alice,

je prňáčku trojice.

Rádi píši, rádi čtou,

učení je pro ně hrou.

INDIÁNI

Indiáni rudí,

málokdy se nudí.

Po zemi se plíží vpřed,

u totemu budou hned.

Dnes jedeme na výlet, 

chceme poznat celý svět.

Autem, lodí, na kole,

vždyť to není řehole. 

Pokud se snad ztratíme, 

značky všechny umíme. 

Dovedou nás lehce domů, 

zítra si to dáme znovu.

RAKETA

Nastartujte motory, vyletíme nad hory,

až ke slunci poletíme, my se vůbec nebojíme, 

nastartujte motory.

Raketa je naše loď, neboj se a s námi pojď,

najdeme tam kamarády, co se mají také rádi,

raketa je naše loď.

Máme vás rádi, mámy, tátové,

máme vás rádi právě takové,  

i když se dopouštíte chybiček,  

co na tom to je úděl všech lidiček. 

ČARODĚJNICE

Letí, letí černý mrak,

ano, ano, je to tak.

Čarodějka v černém hávu,

letí dneska na oslavu.

U ohně si poskočí,

dokola si zatočí.

Naše Země kulatá je, říká se to,

po nebi se koulí světem celé léto. 

Pozor, ať se nesrazíš s tou hvězdičkou v dáli,

to bychom se o tebe vskutku báli.

Chtěl bych jednou, třeba někdy takhle k ránu, 

nasednout do velikého eroplánu,

nasednout do rakety, podívat se z výše, 

je-li Země kulatá,  jak se píše.