Na svatého Martina

kouřilo se z komína. 

Za komínem meluzína,

kvílí, skučí - přijde zima.

Pak se nebe zamračilo,

náhle bylo všude bílo.

Svatý Martin na svém koni,

bílé mraky nebem honí. 

Na hradu prý někdo straší,

netopýry občas plaší.

Kdo to asi může být,

kdo tam asi může žít?

Bude to duch maličký,

co zná hradní chodbičky.

V černém lese zvaném Hůrka,

červená se muchomůrka.

Červená se panenka,

že ji kouká sukénka.

Červená se, moc se stydí,

že ji soused hříbek vidí. 

Stromy smekly klobouky,

hustě prší na louky,

v moři spadaného listí,

brouzdám se jak v brouzdališti.

Foukej, foukej, větříčku,

shoď mi jednu hruštičku.

Shoď mi jednu nebo dvě,

budou sladké obě dvě.

Barvičky

jahůdka je červená,

travička zas zelená,

modré máme nebíčko,

žluté zase sluníčko,

oranžová mandarinka,

fialová je květinka.

Na té naší pouti lochneska se kroutí,

tatínkové a mámy, pospěšte tam za námi. 

Koupíme si štěstí, bouchneme si pěstí,

fackovací panáci jsou pro každou legraci.

Pusinkové pravidlo

Pár kouzelných slovíček

při sobě vždy nosím

nashledanou, dobrý den,

děkuji a prosím.

Pusinka by se zlobila,

kdyby ošklivě mluvila.

Ona se jen usmívá 

a jen hezky povídá.