Naše modrá planeta 

Hlásí zprávu do světa: 

,,Moje milé dětičky, 

Chci být čistá na vždycky!" 

Zpívám svoji píseň Zemi,

je nejhezčí mezi všemi. 

Slunce osm planet má,

Na jediné žít se dá. 

Není z ledu, ani žhavá, 

Je to naše Země pravá, 

Žijí na ni zvířátka, hmyz, ryby i ptáčátka.

Jsou zde moji kamarádi, 

Lidé, co mě mají rádi. 

Je nám dobře na světě, na modravé planetě.

KDO JÍ RAJČE ŘEDKVIČKY, BUDE ZDRAVÝ CELIČKÝ.

JABLÍČKA A MRKVIČKU SNÍM ZA MALOU CHVILIČKU.

MÉMU TĚLU DAJÍ SÍLU, KOUSEK NAJDU TAKÉ V SÝRU,

BONBÓNY MI BABIČKO, DÁVEJ JENOM MALIČKO.

Vzal vrabeček na taneček sýkorku,

měli spolu jedno sólo na dvorku.

Vrabec samé skoky, sýkorka zas kroky,

nešlo jim to dohromady na dvorku.

Hody, hody, doprovody, Já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podél vody, nesl kopu vajíček,

potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka, a já řekl: ,,Ne, ne, ne."

Na dvorečku za potokem, mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem, malovaná vajíčka.

Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček,

dojdu-li tam bez nehody, dám mu kopu vajíček.

Rybička malička, po Dunaji plave, 

chytil ji šohajek u samého kraje.

Pusť mě, zas, Šohajku, do té čisté vody,

jsem ještě malička, dopřej mi svobody.

Na jaře, na jaře, čáp jede v kočáře,

hej hopy, hej hopy, hej hopy hop.

Čáp veze sluníčko, točí se kolečko,

hej hopy, hej hopy, hej hopy, hop. 

František Hrubín, Perníková chaloupka

"Odkud ten náš holub letí?

Letím z lesa, milé děti, vrkú, vrkú, vrkú.

Cos tam viděl holoubku?

Perníkovou chaloupku u černého smrku.

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji, s Jeníkem krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu vystrčila baba bradu,

nebáli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku na cukrový klíč - a už byli pryč!