Když mám v botě kamínek,

nebo když mám bouli, 

z očí jako pramínek, 

hned se slza koulí.

První teče potokem,

druhá krůček za krokem,

třetí jen tak lehtá víčko, 

čtvrtá už mi nevadí,

s pátou zmizí trápeníčko,

když mě máma pohladí.