Malá pohádka o řepě

Dědeček řepu zasadil, u pole se posadil.

Čekal, čekal, mráz ho lekal, 

sluníčka se bál, dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda čeká dědeček,

najednou se hlína zvedá, roste kopeček.

Chaloupka tu stojí sladká,

voní čerstvým perníkem.

Na perníček děti láká, 

i Mařenku s Jeníčkem.

Žaludy, bukvice, kořínek přesladký,

lesem jde maminka s malými selátky.

Na nožkách kopýtka, na zádech proužky,

čmuchají rypáčky, bimbají oušky.

Když vlk zaklepe na dveře,

zdali mu někdo otevře?

kůzlátka uvnitř nevěří, 

že je to mamka s večeří.

A tak vlk zkouší měnit hlas, 

ikdyž tím jenom marní čas.

O šaškovi

Když se tahá za šňůru,

šašek skáče nahoru.

Rozhazuje rukama,

vykopává nohama,

takhle jede na koni,

nakonec se ukloní.

Prsty se hádaly

Jednou se prsty hádaly, jakou práci dělaly:

palec ten je silný, ukazováček pilný,

prostředníček nejdelší,

prsteníček nejhezčí a malíček nejmenší.

Tetka rýma v nose nose bydlí, 

má tam stůl a také židli.

Vysmrkej ji z nosu ven, 

než ti zkazí celý den.

sportovec

Ať je zima, ať je mráz,

nebojí se žádný z nás.

Ať si mrzne, ať je zima,

zimní sporty, 

ty jsou prima !